Tématické články a pojednání

Bohové   ][  Kolo roku  ][  Živly   ][  Měsíc ][  Magie  ][ Cesta a život  ][ Ostatní

Odkud máme athame

Z prací Joe Petersona:

"Přezkoumával jsem otázku původu slova "athame" a domnívám se, že jsem konečně našel odpověď. Manuskripty Šalamounových klíčů vykazují značnou rozdílnost v pojmenovávání rituálního nástroje, o kterém hovoříme, avšak nejstarší a také nejlepší latinské a italské rukopisy uvádějí název "artavus" (kapesní nůž). Anglické rukopisy (Sl. 3847) uvádějí "arthanus" nebo "arthany". Francouzská verez uvádí "artave", "arthane", "arthame" nebo "athame". Ostatní verze obsahují rovněž slovo "arctavus". Rozdílnost je snadno odůvodnitelná: Artavus je středověký latinský termín, který se však nevyskytuje v příliš mnoha slovnících. Je popsán Du Cangem jako "malý nůž používaný pro ostření per na psaní."

("Cultellus acuendis calamis scriptorii", Gall. Glossarium Mediae et Infimae Latinitatis, Band I, Graz-Austria, 1954, str. 410. Compare J.F. Niermeyer & C. Van de Kieft, zrevidováno J.W.J. Burgesem, Mediae Latinitatis Lexicon Minus, Leiden, Brill, 2002, str. 82; R.E. Latham, Slovník středověké latiny z britských zdrojů, Londýn, 1975; R.E. Latham, Revidovaný slovník středověké latiny z britských a irských zdrojů, Londýn, 1965, str. 32.)

"Latham popsal etymologii tohoto termínu jako ne příliš zřetelnou, avšak Joan de Janua jej v díle Catholico odvozuje od "arto", "artas", atd. ("úzký", "těsný") (Du Cange Loc. Cit.)"

"V oddíle Šalamounových klíčů, o kterém hovoříme (v Mathersově původním zdroji pro překlad do angličtiny) se můžeme dočíst: "L' Artave ou Faucille se fait de la même façon, comme aussi le Stilet, le Poignard, et la petite Lance..." (Artave nebo srp je vyroben stejným způsobem jako dýka...). Mathers tuto pasáž přeložil chybně jako "Šavle (obr. 63) A srp (obr. 64) JSOU vyrobeny stejným způsobem, tak jako dýka..." Z textu i kreseb je zcela zřejmé, že se tím zamýšlí jeden nástroj. Správnější znění založené na starších latinských a italských rukopisech je "Kapesní nůž je vyroben stejným způsobem jako dýka". Mathers na jiném místě (Šalamounovy klíče II.9) překládá artavus jako "šavli" nebo "srp" (scimitar/sickle – pozn. překl.)."

"Gardner zcela evidentně převzal tento název ve verzi "athame" z modernějšího francouzského rukopisu – a to zřejmě prostřednictvím knihy z roku 1931 – Čarodějnictví, magie a alchymie od Grillota de Givryho."

Můj komentář:

Již dříve jsem tušil, že "athame" se do Wiccy dostalo z tradiční magie. Je to už minimálně dva roky, co nevěřím tomu, že tento nástroj používali pohané a čarodějové v dávných dobách. Když jsem poprvé studoval Šalamounovy klíče, pojal jsem podezření, že athame jakožto nůž s černou rukojetí pochází právě odsud. Nedávno se mi moje tušení do značné míry potvrdilo. Musím se přiznat, že jsem nečekal, jak velká část materiálu a názvosloví ve většině čarodějnických tradic či v rámci eklektického proudu má svůj zdroj v G. B. Gardnerovi a jeho tradici Wicca. Toto hledisko mi vždy vyvolá na tváři úsměv, když tu a tam narazím na kritiku gardnerovské tradice z řad čarodějů, kteří sami zcela nevědomky používají velkou část převzatou z jeho vlastní práce. Kromě toho... výskyt athame také může být díky těmto poznatkům orientačním indikátorem původu té či oné "dědičné" tradice. Tak či onak je ale původ názvů, nástrojů a textů věcí podružnou...

Článek je inspirován citacemi zde.

(c) 2006 Zahrada][min. res.: 800x600][V.1.0