| Aktuality ][ Wicca ][ Hledající ][ Tématické články ][ Odkazy ][ Služby ][ Podpora ][ Kontakt | ||
|
Tématické články a pojednání |
||
|
Bohové ][ Kolo roku ][ Živly ][ Měsíc ][ Magie ][ Cesta a život ][ Ostatní |
||
|
Mokoš Slovanská Bohyně Mokoš (Mokoša, Mokuša, Mukus, Mogast) představuje vlhkou úrodnou zemi a velkou Matku. Její jméno je zřejmě odvozeno od kořene "mok-" (mokrý), ale existují i názory odvozující je od spojení "koš" (osud) a "mot-" (motat, navíjet), což souvisí s posláním Mokoše též coby patronky přadlen.
Její kult je dokladován především v ruském náboženském okruhu v ruském písemnictví. Najdeme ji v Povesti vremennych leť, kde je zmiňována jako jedna z model knížete Vladimíra (Nestorův Letopis ruský) a objevuje se též ve spise Slovo nekojego christoljubca jako jedno z Božstev, které je uctíváno pohany a kterému jsou přinášeny oběti. V křesťanské éře se setkáváme s různými varováními před jejím kultem a to až do 16. století. Zajímavé je, že v těchto pozdějších zmínkách bývá často doprovázena vílami, což může také naznačovat její částečně magickou a lunární povahu. Písemné prameny o této Bohyni nalézáme pouze na území Ruska. V ostatních částech slovanské (či dříve slovanské) Evropy nalézáme pouze jména míst, z nichž lze na kult Mokoše spekulativně usuzovat. Mimo ruskou oblast setkáváme také s Mukus na Rujáně a s Mogast v Horních Francích. V Čechách je s touto Bohyní spojováno především jméno obce Mokošín u Přelouče. V polském folklóru ji najdeme jako Mokušu. Je ochránkyní ovcí, Bohyní domova, předení, tkaní, plodnosti a úrodné země. Představuje Božskou Matku živitelku slovanského pantheonu a dárkyni života. Podle některých pověstí je manželkou Peruna a jiné legendy k ní přiřazují Svaroga. Její hlavní svátek připadá na dny mezi 25. říjnem a 1. listopadem. Jedním
z připisovaných atributů je roh hojnosti (B. A. Rybakov). Vzhledem k
její povaze můžeme také k jejímu přivolání použít vůně spojené s vodou a
lunou (myrha, vrba, vlčí mák, heřmánek, meduňka, růže, tymián). Z
čarodějnických nástrojů k ní má nejblíže cauldron (kotel), který můžeme
pro posílení efektu naplnit vodou a z tarotových karet k ní má nejblíže
karta císařovny. Zřejmě díky její možné (avšak historicky nedoložené)
měsíční korespondenci ji Jozef Karika spojuje s devátou sefirou Jesodu a
tudíž číslem 9. Pro tuto povahu hovoří též fakt, že devítka je kromě
jiného číslem těhotenství (9 měsíců). http://en.wikipedia.org/wiki/Mokosh http://www.slovane.cz/view.php?cisloclanku=2006011532 http://rodna-vira.wz.cz/panteon/mokos.htm Martin Pitro a Petr Vokáč: Bohové dávných slovanů (ISV nakladatelství 2002) Jozef Karika: Slovanská magie (Vodnář 2003) Scott Cunningham: Kompletní kniha kadidel, olejů a lektvarů (Fontána 2003)
|
||
|
(c) 2006 Zahrada][min. res.: 800x600][V.1.0 |
||
