| Aktuality ][ Wicca ][ Hledající ][ Tématické články ][ Odkazy ][ Služby ][ Podpora ][ Kontakt | ||
|
Bohové ][ Kolo roku ][ Živly ][ Měsíc ][ Magie ][ Cesta a život ][ Ostatní |
||
|
Wicca
mýma očima v průběhu let
Zastavení první: Fťypná Vykka Wicca je fenomén, který člověk, který si pohybuje na esoterické(I.) scéně, prostě nemůže opomenout. Všude kolem Vás se pohybují kohorty mladých „fluffies“(II.) , kteří se Vás snaží evangelizovat a přesvědčovat o tisíce let staré tradici Wicca. Pro člověka, který se seriózně zabývá duchovnem a v mém případě magií, to je nesmírně iritující záležitost, kterou si jistě dokáže každý velmi dobře představit. A z tohoto bodu můžeme začít krátký příběh o mně a mém přístupu k Wicce. Díky tomu, že již dlouhá léta považuji za přínosné hledat informace a vzájemnou diskusi a interakci na internetu, jsem výše zmíněné typy lidí často potkával. Jednoho dne se mi dostala do rukou tzv. Velká modrá nebo-li (jak já ji říkám) modrý běs. Ano, mluvím o knize, kterou vydalo nakladatelství Pragma (!!!) a to knize Raymonda Bucklanda (kterého američané přezdívají papa Buckie) s názvem Velká učebnice čarodějnictví a magie. Setkání s tímto textem na mě působilo dost šokujícím způsobem. Tedy ne, že bych čekal něco příliš kvalitního, ale nečekal jsem to, že to bude takový děs, Modrý běs. Tolik povrchnosti, neodbornosti a mělkého tématu jsem do té doby v žádné knize neviděl. Inspirován Raymondem Bucklandem a setkáním s pseudowiccany českého internetu(III.) jsem sepsal článek, který trpěl silnou kontroverzí a také velice slušnou návštěvností. Takové maily, které jsem poté dostával, Noira velice hezky pojmenovává anglicko-českým termínem „hate-maily“. Ale abych řekl pravdu, našlo se tam i pár slušných nesouhlasných mailů a některé ohlasy mi dávaly za pravdu. Tento článek doposud existuje a můžete si ho stále přečíst. Nicméně abychom učinili objektivitě zadost, musíme se pokusit s odstupem času zhodnotit tento článek a ukázat jeho pravý smysl a jeho záludné a skryté nepravdy, které jsem tam tehdy úmyslně implementoval. Tento článek je psán parodující a posměšnou formou, která úmyslně staví wiccu a wiccany do pochybného světla. Celý tento fakt byl způsoben tím, jaké informacemi jsem měl v té době k dispozici. Vlastně jsem chtěl tímto článkem vyprovokovat mnoho reakcí, což se mi opravdu povedlo. Přiznejme si, že to není článek o wicce a už vůbec ne pravdivý. To můžu nyní říct opravdu od srdce, ale až poté když jsem mohl poznat pravou wiccu a pravé wiccany. Tento článek tedy sice není objektivním zhodnocením wiccy, ale je mým názorem na knihu Raye Bucklanda, kterou i nadále považuji za velmi špatnou. Jak praví Zahrada, sice v ní začátečníci mohou sem tam najít dobrou informaci, ale pokud z ní vycházejí jako z celku, pak se nemohu ubránit dojmu, že je to nejhorší a nejvíce zavádějící kniha s wiccanskou tématikou na českém trhu. Zastavení druhé: Diskuse s wiccanem a setkávání s pohany Díky tomuto kroku jsem se vmanévroval do pozice (dvorního) odpůrce wiccy a nejvíce viditelného kritika wiccy. Poznal jsem, že lidí, kteří wiccu nemají rádi, je relativně dost a že na ně wicca obecně působí jako komerční póvl. Začal jsem si všímat rozporu mezi hermetiky a wiccany. Pro lidi co se zajímali o magii byli wiccani více či méně nerespektovatelní. Dnes mohu říct, že je to dle mne, způsobeno nezřídka se objevující povýšeneckou nadutostí a nepochopením pravého principu, funkce a struktury wiccy. Svou roli také může hrát dogmatický stereotypní přístup k jiné než vlastní filosofii a intolerance k jiné než vlastní duchovní cestě nebo aspoň takové, která „vyhovuje“(IV.). Díky svým zkušenostem a znalostem a bohužel malá erudici a nezkušenosti u teenagerů zajímajících se o wiccu jsem neměl problém mít navrch v mnoha diskusích na toto téma, ať už na fórech či na chatu. Díku tomu se má pověst radikálně změnila. Protože jsem chtěl diskutovat na úrovni, tak jsem si začal o wicce a pohanství obecně dohledávat různé další informace a za krátkou chvíli jsem věděl o wicce víc, než většina těch, kdo se za „wiccany“ prohlašovali. V tuto chvíli jsem už nemohl narazit na dvě postavy, kterou českou wiccu a pohanství reprezentují víc než kdokoliv jiný. Těmito dvěma osobami nemohl být nikdo jiný než Eurik a Zahrada. Setkání s nimi, byť zatím jen virtuálně přes internet, mi ukázalo trochu něco jiného. A sice že existují lidé, kteří mají v hlavě celkem srovnáno co a jak a že diskuse s nimi už opravdu stojí za to. Z této doby pochází i mnou organizovaná diskuse o wicce, která objasnila a ukázala mnohé. Potvrdily se mi mnohé domněnky o přístupu tradiční wiccy k dualitě Bůh/Bohyně/(Pán/Paní), přístup k archetypu satana/ďábla a spoustu jiných důležitých aspektů tohoto novodobého kultu. Díky těmto věcem se můj přístup postupně měnil od striktního odmítání k postupné toleranci a chápání. Po čase jsem zjistil, že existuje akce, které jsem se plánoval zúčastnit a de facto jsem chtěl ukázat těm wiccanům a pohanům, kde je jádro pudla a jak to vidím já. Také jsem doufal, že pochopím některé věci, ale upřímně jsem doufal, že oni více pochopí mne, než já je. Tato akce se ukázala zlomová. Její název zněl BMWC. BMWC. Bohemian Moravian Wiches' Conference. Jak Vám to zní? Mně to zezačátku neznělo nic moc. Bylo to sedmé BMWC a již když jsem se registroval, tak jsem si pln pýchy přihlásil i svůj první workshop. Pln očekávání jsem pak jel na BMWC s lidmi autem, v němž jsme krom Berkany vůbec nikoho neznal. Dobrodružství začíná. Nebudu zdržovat. Celá tato akce mě uchvátila a semlela celou mou duši a tělo samozřejmě v dobrém slova smyslu. Program byl skvělý a profesionální organizace mě příjemně překvapila. Navzdory tomu byla celá akce ve velmi přátelském a otevřeném prostředí. Praktické i teoretické workshopy předháněly jeden druhý. Nikdo nic nepředstíral a všichni jsme do všeho šli naplno a s nadšením. To, co jsme do toho vkládali, jsme opět a mnohonásobně posílené dostávali zpět. Bylo jedno, jestli je někomu 18, 30 nebo 25. Bylo jedno, jak je zkušený a zda je to wiccan, mág, reikista, tolték či pohan. Jak jsem poté již mnohokrát řekl, bylo to 5 dní intensivní duchovní práce. Originální neopakovatelné a nezapomenuté. Poznal jsem zde spoustu lidí, o kterých jsem doposud jen slyšel... ať už to byl Eurik, Zahrada, Berkana s Barakou, Elijah a mnozí další(V.). V tu chvíli mi došla jedna věc. Nikdy nebudu wiccanem a ani pohanem, ale myslím, že už navždy budu chápat o co tu šlo, jde a půjde. Pochopil jsem, že wicca a pohanství je primárně o komunitě, že te je to primárně velice přátelská společnost, která jí dává tu sílu a charisma, které se v magii hledají těžko(VI.). Řekněmě, že jsem zde našel část, která mi natolik chyběla. Ta část, díky které se nyní cítím plnější a snad i šťastnější. Sice jako chaos mág(VII.) (ano, slyšíte správně) jsem v této komunitě lehce kontroverzní postavou, ne vždy se s mými názory ostatní ztotožní, ale jsem zde naplno a dávám i dostávám hodně. Po BMWC 7 jsem se naplno pustil do přípravy a pomoci s fungováním společnosti lidí, co jezdí na BMWC, a jejich přátel. Začal jsem iniciovat setkání, akce a občas i menší rituály a workshopy a činilo mi to neskutečnou radost. Vytvořil jsem nové stránky BMWC a interní sekci pro komunikaci a interakci lidí z BMWC. BMWC mne chytilo za srdce a už vždy mne asi bude držet. Možná právě proto jsem další BMWC 8 spolupořádal společně se Zahradou a Eurikem. A nyní(VIII.) je před námi BMWC 9. Jsem plný očekávání. Jsem opět členem realizačního týmu a věřím, že nezklamu a toto BMWC bude opět jiné, ale taktéž úžasné, stejně jako jakékoliv jiné BMWC. Zastavení čtvrté: Broomstick Rallye 2006 V září 2006, těsně před mým druhým BMWC – BMWC 8, jsem měl tu čest být pozván na akci s názvem Brromstick Rallye jejímž pořadatelem byl tradiční Gardneriánský coven ve Vídni. Mohl jsem poznat (podle mě) pravé wiccany, tedy ty kteří prošli tradičním zasvěcením. Celou akci jsem detailně popsal na blogu BMWC, nebudu se tedy tím zde příliš zdržovat. Zmíním jen drobné shrnutí. Broomstick Rallye bylo setkání pohanů a wiccanů – v podstatě z celého světa, ale spíše komornější. Zde jsem poznal, to o čem by asi wicca u nás v České republice měla být a není. To, o čem Zahrada psal ve své knize. To, co na wicce láká tolik lidí z celého světa a proč má tolik přívrženců. Stát v kruhu s mnoha wiccany a pohany je opravdu výjimečný okamžik. Broomstick Rallye tak byl dalším dílkem skládačky do mého obrazu slova wicca. Rád bych teď ukázal svůj obraz a svoji představu toho, jak vidím dnes wiccu já. Hnutí wicca založil v polovině minulého století Gerald Gardner, který si prožil své ve zbytcích původního anglosaského lidového čarodějnictví a zároveň si prožil i členství společně s Aleisterem Crowleym v O. T. O.(IX.) Dokonce mám takovou teorii, že Crowley inspiroval a ponoukal Gardnera k založení nového kultu v té formě, v jaké nakonec bylo hnutí Wicca. Jisté podobnosti jsou neoddiskutovatelné a můžeme je vysvětlovat zmatením, plagiací nebo inspirací. Myslím, že na tom nezáleží. Důležité je, že Gerald Gardner měl v sobě dost síly, vůle a intelektu, že spustil hnutí, které má v současnosti stoupence na celém světě. Je to kult, který v sobě dokázal spojit (neříkám, že naprosto bez chyb a ideálně, ale 100% funkčně) inspirací tradičním hermetismem včetně kabbaly, Crowleyiánskou novoaeonskou magií, návaznost na Golden Dawn, svobodné zednáře i rosenkruciány s návratem k přírodě a uctíváním původních předkřesťanských božstev. Velkou sílu wiccy vidím v komunitní práci a společné propojenosti, která svým obyčejným lidským a přátelským přístupem může mít při pravidelné práci v covenu občas efektivnější než práce samostatného mága(X.). Ve světle těchto skutečností vidím wiccu jako praktický a velmi funkční systém a proto má rozhodně své právoplatné místo mezi jinými duchovními systémy jako je například kabbala, thelema, hermetismus nebo chaos magie. Navzdory všem předpokladům, které jsem zmínil v předchozím odstavci, má wicca v ČR ještě dlouhou cestu. V ČR v tuto chvíli(XI.) žijí pouze 2 tradičně zasvěcení wiccané a jak tvrdím nejen já, kdo není zasvěcen není wiccan. Může být pohan, může mít wiccu rád, ale wiccan není. To ostatní, na co tu narážíte, jsou většinou eklektici (nic proti nim) a nebo fluffy bunnies a „IP wicani“. Nicméně záleží na individuálním přístupu a vůli něco změnit a dokázat. A proč je vlastně situace taková? Kde jsou největší problémy? V ČR neexistuje žádný řádně založený coven. Pomineme-li dnes již nefungující Eurikův eklektický coven, tak je zde několik spolupracujích pohanů, dva wiccané a několik lidí, co se chtějí wiccany stát, ale to je vše. A to je pro zájemce o wiccu opravdu málo. Srovnáme-li to například se stoupenci křesťanské církve, Svědků Jehovových či Budhistů, tak nováček wiccan má opravdu těžkou cestu. Ovšem nyní se začíná situace zlepšovat díky tomu, že existuje projekt BMWC, Pražská pohanská pracovní skupina a Brněnská pracovní skupina a tak věřím, že časem se situace mnohem zlepší. Wicca nemá v ČR žádnou tradici na rozdíl od jiných států. Wicca přišla do ČR až s rokem 1989 a na rozdíl od magie nemá na co navazovat. Tradiční Gardneriánské a Alexnadrijské (i jiné) zasvěcení je natolik uzavřené, že o něm nikdo skoro nic neví. Je okultní(XII.) v pravém slova smyslu. A je jen málo možností, pro člověka , který neumí anglicky, jak zjistit víc. Mám dokonce pocit, že pouze jediná. Což je škoda. Z Wiccy je bohužel zatím více vidět spíše pseudowicca a fluffy bunnies, než to kvalitní, co tu je. Haldy pózistů a hlupáčků, co Vás budou přesvědčovat o mnoha tisíc let staré tradici je bohužel stále spousta a šíří spoustu dezinformací a nepravd. Díky tomu je z wiccy vidět víc špíny než toho vybroušeného křišťálu. Během mého života se můj názor na wiccu hodně vyvíjel od naprostého odmítání, až k plnému respektu a úctě. Tím myslím, že mám v úctě pravé wiccany, važím s jich a jsou mými přáteli. Navzdory tomu nikdy wiccanem nebudu, nebyl jsem a nejsem. Jsem tím, čím jsem a magie je mým životem. Což, ale neznamená, že wiccu budu odmítat, a že mezi wiccany nebudu mít své přátele. Ba co víc, myslím, že v mnoha ohledech je mi wicca svou upřímností a spontáností velmi blízká.
Na závěr bych chtěl poděkovat všem, kteří mi umožnili wiccu poznat v celé své kráse a to zejména Zahradovi, Eurikovi, Jožkovi, Karen, Wolfovi, Wernerovi, Joeymu, Joaně, Jeffovi, Talie, Ise i Rakeshovi. Jak pravíte Blessed Be ...
Cody
cody@email.cz © Celý tento článek byl psán výhradně pro server wicca.cz a všechna práva jsou vyhrazena pro Wicca.cz, Jakuba Zahradu Achrera a autora článku. i) Nemám rád to slovo, ale asi nejlépe objasňuje ten termín. Možná přesnější by bylo použít okultní nebo magické? ii) Tento termín proslavila Noira v českých vodách na svém webu Čarovné zrcadlo svou kampaní „Fluffy Bunnies“. iii) Časem jsem pro tyto typy zavedl termín IP-Wiccans (internetoví-pseudowiccaní) iv) Tím je myšleno, že pro některé lidi je přijatelnější jiná alternativa než právě wicca. Proč je tomu tak se můžeme jen domnívat, proč respektují jiné alternativné „nemagické“ směry více než právě wiccu, když sám Gerald Gardner (zakladatel tradiční wiccy) byl společně s Crowleym v O. T. O. v) Ti, které jsem nejmenoval a přesto si jich vážím a mám je rád mi doufám odpustí … není zde místo jmenovat všechny ... vi) Což ale neznamená, že to tam nedokážeme najít. vii) Ano nelze to říct jinak, sice jsem spoustu věci, ale chceme-li škatulkovat, tak chaos magie je něco co by mne specifikovalo asi nejlépe. viii) Psáno 27. 1. 2007 ku příležitosti slavnostního spuštění stránek Wicca.cz ix) O. T. O. = Ordo Templi Orientis, jeden z mnoha magických řádů, kterých byl Aleister Alexander Crowley zvaný též Mistr Therion, Velká Bestie 666 a Perdurabo členem. x) Může, ale nemusí. To je individuální. Má k tomu jen velké dispozice. xi) Aspoň co je mi známo. xii) Okultní – od slova occultus (latinsky) = skrytý
|
||
|
(c) 2006 Zahrada][min. res.: 800x600][V.1.0 |
||
